Tajemství Malinové hůrky - inflagranti

Tohle je jedna s části příběhu, kdy se odkrývá minulost. Další střípek, který Lole zapadl do její rodinné skládanky.

Ukázka z knihy ...

„To víš, letci umírali v bojích pořád a každý z nás raději tyhle myšlenky potlačil hodně hluboko… Když smrt krouží hodně blízko okolo, nutí to člověka přemýšlet. Měl už jsem tolikrát namále… smrt mohla přijít kdykoliv. Jako by to bylo včera, kdy jsem posílal dopisy za své mrtvé kamarády čerstvým vdovám.“ Již po několikáté František přerušil vyprávění. Začínal se mu chvět hlas, a kdyby se nestyděl, zcela jistě by mu ukápla slza. Ve sklenici zacinklo pár kostek ledu, když její obsah takřka celý obrátil do sebe.

„Toho večera se ve mně něco zlomilo, nechtěl jsem Agnieszku vystavit bolesti, kterou už dříve prožila a kterou musely prožívat vdovy mých kamarádů. Raději jsem náš vztah ukončil dřív než bude nešťastná. Bolelo to, ale snášel jsem odloučení jen proto, že jsem si bláhově myslel… že až skončí válka, zase k sobě najdeme cestu. Jaký já byl naivní hlupák!“